Porovnání úmrtnosti vybraných zemí během koronavirové krize

Počty zemřelých na nemoc COVID-19 najdeme jednoduše na webu, ale kolik lidí zemřelo v důsledku koronavirová krize? Je jich více nebo méně než je oficiálně prezentováno? Pro obojí se dají najít teoretické argumenty. Zveřejňování počtu zemřelých po jednotlivých týdnech některými statistickými úřady umožňuje posoudit průběh koronavirové krize z pohledu navýšení úmrtnosti a srovnání s jinými lety. Pro tuto analýzu jsme vybrali vedle Česka Británii (resp. Anglii a Wales), Nizozemsko a Švédsko, pro které byla data jednoduše dostupná. Z důvodu sezónnosti úmrtí (v zimě umírá více osob než v létě) jsme jako základní porovnání vybrali počet mrtvých v jednotlivých týdnech v porovnání s průměrem za posledních 9 let (pro Švédsko máme jen 5 let, viz popis zjednodušení a nepřesností na konci textu). Pro Česko máme zatím k dispozici jen 19 týdnů, pro ostatní státy 25 týdnů, ze kterých můžeme sestavit graf týdenních odchylek od průměru za dané období pro jednotlivé země.

Týdenní odchylka úmrtnosti

U zemí, které srovnáváme s Českem, vidíme různě výrazná maxima v roce 2020. Nejvyšší u červené Británie, menší u fialového Nizozemska a ještě menší, avšak jen zvolna klesající, u žlutého Švédska. Šedé čáry reprezentují předchozí roky a dokazují, že aktuální situace nemá v posledních 9, respektive 5, letech obdoby. Nejbližším konkurentem by mohl být 10. týden roku 2018, který byl až do letoška nejvyšší pro Česko, Nizozemsko i Švédko. Pro první dva jmenované státy se linie odchylky vyšplhala ke 30 % z důvodu silného dopadu chřipky v daném roce. Letošní britský vrchol však vidíme výrazně výše na značce 120 %.

Zajímavé informace nabízí i souhrnný (kumulativní) vývoj úmrtí od začátku roku. Švédsko například prožívalo nejlepší zimu z pohledu úmrtnosti ze všech porovnávaných let. Proto nárůst, který začal společně s jarem, dosáhl kumulativně „jen“ na úroveň roku 2018 pro Británii a Nizozemsko. Dá se předpokládat, že pro všechny země bude křivka souhrnné odchylky klesat k dlouhodobému průměru, protože se krátkodobý nárůst rozprostře přes delší období. Tento pokles by mohl být posílen faktem, že mnoho zemřelých mělo vážné zdravotní obtíže, takže je možné, že by zemřeli později ve stejném roce. Na druhou stranu se ve zbytku roku mohou projevit i jiné efekty – zanedbaná prevence, zhoršení zdravotního stavu v důsledku COVID-19 či jiné. Uvidíme…

Souhrnná odchylka úmrtnosti

A nyní pojďme k porovnání vývoje celkové populační úmrtnosti se statistikami COVID-19. Nejdříve jako čas krize nadefinujeme souvislé období, kdy je týdenní úmrtnost nad 9letým, respektive 5letým, průměrem. Za tyto týdny pak spočítáme, o kolik je úmrtnost roku 2020 nad zmiňovaným průměrem. Toto číslo pak můžeme interpretovat jako nadúmrtnost po dobu koronavirové krize a porovnáme ho s oficiálně hlášenými počty úmrtí na COVID-19.

* Počet zemřelých upraven o odhadových 2500 úmrtí ve Skotsku

Vidíme, že v případě Švédska a Česka se obě hodnoty liší o nízký počet přibližně 200 úmrtí, což je hluboko v mezích náhodné odchylky (přibližně na jedné třetině směrodatné odchylky). V případě Británie však je rozdíl více než 22 tisíc, tj. 56 % identifikovaných úmrtí na COVID-19 a v Nizozemsku téměř 5 tisíc, což je 80 % identifikovaných úmrtí na COVID-19. Ukazuje se tedy, že situace se v různých zemích výrazně liší a jednoznačnou odpověď na otázku co je příčinou těchto rozdílů dát nemůžeme. Zda jde o nepřesnosti identifikace příčiny smrti, smrti způsobené pandemií nepřímo, například zanedbáním jiné lékařské péče, nebo jiné důvody. Bude jistě zajímavé sledovat postupný vývoj hodnot, například ke konci roku, či případná detailnější analýza podle věkových skupin.

Porovnání nárůstu úmrtí a hlášení COVID-19

Zdroje dat:

Úmrtnost Česko – https://www.czso.cz/csu/czso/zemreli-podle-tydnu-a-vekovych-skupin-v-ceske-republice

Úmrtnost Británie – https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/birthsdeathsandmarriages/deaths/datasets/weeklyprovisionalfiguresondeathsregisteredinenglandandwales

Úmrtnost Nizozemsko – https://opendata.cbs.nl/#/CBS/en/dataset/70895ENG/table

Úmrtnost Švédsko – https://scb.se/om-scb/nyheter-och-pressmeddelanden/april-var-den-dodligaste-manaden-i-sverige-pa-over-20-ar/

Úmrtnost COVID-19 – https://www.worldometers.info/coronavirus/

Známá zjednodušení a nepřesnosti

• Považovat průměr předchozích let za nejlepší odhad počtu zemřelých v aktuálním roce není z následujících dvou důvodů dokonalé, ale pro účely naší požadované přesnosti je dostatečné
  • Populace evropských zemí vesměs stárne (viz např. https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce), počet zemřelých by proto měl postupně růst
  • Úmrtnost pro jednotlivé věky postupně klesá, proto by pro stejnou populaci měl počet zemřelých klesat
• Úmrtí související s COVID-19 jsou hlášena za celou Británii, avšak týdenní počty úmrtí jsou jen pro Anglii a Wales. Odhadovaný počet úmrtí na COVID-19 ve Skotsku byl tedy odečten. Odhad za Severní Irsko nebyl nalezen, počet nakažených byl méně než polovina skotského čísla.
• Použití jen 5 historických pozorování pro Švédsko pravděpodobně nadhodnocuje průměrný počet úmrtí a tím pádem podhodnocuje nárůst úmrtí z důvodu koronaviru. Důvodem jsou silné chřipkové epidemie v letech 2015, 2017 a 2018, které se naopak nekonaly v letech 2011-2014. V ostatních porovnávaných zemích je 5letý průměr o 0,4 % až 4,0 % vyšší než 9letý průměr. To odpovídá v krajním případě nárůst úmrtí ve Švédsku až o 6 159 oproti výše uvedeným 5 323.