Klid před bouří aneb evropské léto s koronavirem

15.10.2020

Skončilo léto, takže se nám naskýtá dobrá příležitost pro další vyhodnocení úmrtnosti související s COVD-19 navazující na náš předchozí článek. Léto zmiňujeme z důvodu sezónního působení viru, které je z dostupných hodnot zřejmé a pro hodnocení situace zásadní.

New York

V předchozím článku jsme porovnávali úmrtnosti za Česko (CZ), Velkou Británii (UK), Nizozemsko (NL) a Švédsko (SE). Tentokrát přidáme i Spojené státy americké (USA), které zveřejňují data i pro jednotlivé státy unie. USA sice zveřejňují jen 3 roky historie, na druhou stranu však vypočítávají nadúmrtnost pro každý týden, což nám práci výrazně zjednodušuje. V rámci detailnějších výsledků si pak vybereme New York City (NYC), kde byla na jaře tohoto roku úmrtnost na COVID-19 nejvyšší z celých USA.

Týdenní odchylka úmrtnosti

První graf pokrývá výše uvedené státy od začátku roku přibližně do konce září s výjimkou Česka, kde jsou bohužel data dostupná jen do poloviny srpna. Vidíme, že situace v New Yorku byla naprosto nesrovnatelná se situací v námi uváděných evropských zemích. Ve Velké Británii vyšplhala v polovině dubna nadúmrtnost na 120 % očekávaných hodnot, v NYC však byla o týden dříve nad 650 %. Tato vysoká hodnota nám znemožňuje v letní oblasti grafu vidět jednotlivé křivky, a proto si toto období zobrazíme zvlášť.

Léto

V detailu pak vidíme, že ve většině států byla úmrtnost nad průměrem, výjimkou je jen Švédsko, které je od 35. do 38. týdne pod průměrem posledních let. Zde musíme počítat ještě s doplněním zpožděných dat. Podle jarních čísel by mělo jít o cca 1,5 procentního bodu pro každý z těchto 4 týdnů, takže pravděpodobně zůstanou pod dlouhodobým průměrem.

České i nizozemské hodnoty úmrtnosti jsou nad dlouhodobým průměrem. V minulých letech se úmrtnosti pohybovaly v koridoru ±10 % kolem průměru, takže se dají letošní čísla považovat za celkem vysoká. Významný je pak také 33. týden v Nizozemsku s 27% nadúmrtností. Odpovídající počty mrtvých nejsou vidět v hlášených počtech úmrtí na COVID-19, takže přesně nevíme, z čeho tato odchylka plyne.

Týdenní odchylka úmrtnosti – léto

Nejnižší číslo najdeme na britské křivce, kde očividně došlo k posunu v hlášení. Některé smrti byly pravděpodobně v tomto období nahlášeny později (nebo dříve) než v jiných týdnech, a proto došlo k takovému skoku. Berme to jako připomenutí, že data za individuální týdny nemůžeme brát přehnaně vážně ani v případě velké země jako je Británie. I po vyhlazení této výchylky vidíme, že úmrtnost v druhé polovině léta je nad dlouhodobým průměrem.

Podobně jako u výše uvedených zemí byl počet zemřelých v New York nad průměrem, i když relativně nízko. Naproti tomu linie ukazující celé USA je o kus výše, po většinu léta se pohybuje mezi +10 % a +25 %, což je způsobeno zejména jižními státy v subtropickém pásmu, kde je sezónnost virových infekcí odlišná od oblastí mírného pásma.

Když celkově shrneme letní období, pro Evropu ho můžeme nazvat klidem (pravděpodobně před bouří, jak naznačuje vývoj v posledních dnech), avšak rozhodně nevidíme významný pokles úmrtnosti, který bychom očekávali za platnosti předpokladu, že v první vlně COVID-19 umírali zejména lidé ve vážném zdravotním stavu s velmi špatnou prognózou i bez nákazy koronavirem.

Od začátku roku

Zajímavou informaci nám poskytne i souhrnná odchylka úmrtnosti od počátku roku. Tam samozřejmě pořadí zemí odpovídá tomu, co vidíme v prvním grafu, avšak přínosná je zejména úroveň odchylky, kterou vidíme teď, resp. můžeme očekávat na konci roku. Máme za sebou tři čtvrtiny roku a pokud by úmrtnost ve zbývajícím období byla na dlouhodobém průměru, níže uvedené odchylky, které momentálně pozorujeme, by ke konci roku klesly o čtvrtinu.

Nejvyšší linie v grafu patří New Yorku, jehož letošní nadúmrtnost je doposud 66 %, takže můžeme očekávat celoroční číslo nad 50 %.

S velkým odstupem jsou pak v grafu Velká Británie (17 %), USA (13 %) a Nizozemsko (12 %). Zde tak můžeme očekávat celoroční čísla nad 10 %, i vzhledem k očekávanému efektu sezónnosti koronaviru. Švédsko a Česko se pak drží o další úroveň níže, na 6 % resp. 2 %, a na konci roku by tedy odchylka měla být na jednociferném čísle, i když počty smrtí v Česku od září významně rostou, což odhad odchylek ke konci roku může ovlivnit.

Souhrnná odchylka úmrtnosti

Přesnost hlášení COVID-19 smrtí

Stejně jako v minulém článku porovnáme nadúmrtnost s hlášeným počtem smrtí na COVID-19. Připomeneme, že důvody rozdílu mohou být různé a mohou být způsobené čímkoli od chyb v hlášení, přes zahlcené zdravotnictví, až po strach obyvatel navštěvovat nemocnice.

Vidíme, že ve všech zemích je nadúmrtnost vyšší než hlášený počet smrtí na COVID-19, poměry těchto čísel se však významně liší. Pozorujeme hodnoty začínající na 5 % tzv. „covidových“ smrtí navíc ve Švédsku až po hodnoty jako 83 % v Nizozemsku. V Česku jde o hodnoty v rámci běžné odchylky, takže se z rozdílu nedají vyvozovat žádné závěry.

Porovnání nárůstu úmrtí a hlášení COVID-19

Zdroje dat:

Úmrtnost Česko – https://www.czso.cz/csu/czso/zemreli-podle-tydnu-a-vekovych-skupin-v-ceske-republice

Úmrtnost Británie – https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/birthsdeathsandmarriages/deaths/datasets/weeklyprovisionalfiguresondeathsregisteredinenglandandwales

Úmrtnost Nizozemsko – https://opendata.cbs.nl/#/CBS/en/dataset/70895ENG/table

Úmrtnost Švédsko – https://scb.se/om-scb/nyheter-och-pressmeddelanden/april-var-den-dodligaste-manaden-i-sverige-pa-over-20-ar/

Úmrtnost USA, včetně úmrtnosti NYC na COVID-19 – https://data.cdc.gov/NCHS/Excess-Deaths-Associated-with-COVID-19/xkkf-xrst/

Úmrtnost COVID-19 – https://www.worldometers.info/coronavirus/

Známá zjednodušení a nepřesnosti

• Považovat průměr předchozích let za nejlepší odhad počtu zemřelých v aktuálním roce není z následujících dvou důvodů dokonalé, ale pro účely naší požadované přesnosti je dostatečné
  • Populace evropských zemí vesměs stárne (viz např. https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce), počet zemřelých by proto měl postupně růst
  • Úmrtnost pro jednotlivé věky postupně klesá, proto by pro stejnou populaci měl počet zemřelých klesat
• Úmrtí související s COVID-19 jsou hlášena za celou Velkou Británii, avšak týdenní počty úmrtí jsou jen pro Anglii a Wales. Odhadovaný počet úmrtí na COVID-19 ve Skotsku byl tedy odečten. Odhad za Severní Irsko nebyl nalezen, počet nakažených byl méně než polovina skotského čísla.
• Použití jen 5 historických pozorování pro Švédsko pravděpodobně nadhodnocuje průměrný počet úmrtí a tím pádem podhodnocuje nárůst úmrtí z důvodu koronaviru. Důvodem jsou silné chřipkové epidemie v letech 2015, 2017 a 2018, které se naopak nekonaly v letech 2011-2014. V ostatních porovnávaných zemích je 5letý průměr o 0,4 % až 4,0 % vyšší než 9letý průměr.